Schumann 3D Systém

Trojrozměrné a rytmické oscilační impulsy podložky přinášejí možnost uvolnění nervového a svalového systému. Tím vytvářejí podmínky pro rychlejší zotavení a obnovu všech orgánů a tkání.

Cílem by mělo být vytvoření podmínek, v nichž tělo může obnovit svoji zákonitou činnost - a uzdravit se. Schumann 3D Systém vytváří tělu podmínky pro obnovení jeho funkcí. Zůstává svým působením na půdě celostní medicíny, jejichž cílem je obnovení harmonie v lidském těle.

Příspěvek MUDr. Jana Paloučka, ortopeda a traumatologa

Každý z nás je majitelem jednoho lidského těla. Byl bych rád, kdyby Vám následující informace pomohla vytvořit si ke svému tělu jiný vztah než dosud. Lepší a ohleduplnější.

Při všech snahách o uzdravení či zachování zdraví nejde nikdy o prodloužení života, neboť jeho délka je dána genetickými vlastnostmi těla, a samozřejmě také souhrou mnoha okolností, jimž říkáme osud. Jakkoliv si nemůžeme život prodloužit, můžeme si jej zkrátit a znepříjemnit. Tuto možnost využívá mnoho z nás. Přestože je každý z nás vystaven odlišným životním okolnostem, tlakům, a má také jiné tělesné dispozice, lze říci, že bez větších rozdílů všichni upíráme svému tělu jeho nejzákladnější potřeby. Kromě dostatečného dýchání čistého vzduchu, pití čisté vody, přijímání hodnotné stravy, pěstování čisté mysli, nám chybí především dostatečný pohyb.

Dostatečným pohybem nemám však na mysli sport, který naopak vede velmi často ke zdravotní devastaci, ale pohyb, jimž doprovázíme a projevujeme svůj vnitřní život. Pohyb, jímž vyrovnáváme své každodenní dluhy vůči tělu a pomáháme mu obnovit jeho síly. Jsme součástí civilizace, která vytěsnila přirozené potřeby těla a vytvořila příznivé klima nejenom pro zdravotní katastrofy. Nejsme však oběti civilizace, ale jen oběti svých návyků, představ, které jsme bezmyšlenkovitě přijali nebo si je nechali vnutit. Jestliže v něčem pokračujeme, jestliže se nezměníme, nemůžeme dávat vinu okolnímu světu. Je to záležitost našeho osobního rozhodnutí, zda a jakým způsobem se rozhodneme uspořádat svůj život, zda podáme svému tělu pomocnou ruku, nebo ho necháme vězet ve starém proudu, který přináší nemoc, popřípadě nemohoucnost.

Nedostatek potřebného pohybu však nevzniká jenom nedostatkem příležitostí. Velmi mnoho lidí slýchá od dětství především o tom, co se nesmí, ale jen velmi málo o tom, co se má. Člověk se velmi rychle naučí, že není vhod takový, jaký je. Jeho vnitřní svět, který se chce projevit, je tísněn zvenčí pravidly a očekáváním dospělých. Pohybový systém, který má zviditelňovat naši vnitřní existenci, je tak zvolna, ale jistě odstaven na vedlejší kolej. Mnohé z toho, čím člověk žije a chtěl by to vyjádřit, zůstává uvězněno v mentální rovině. To znamená, že slova, reakce, pohyby zůstaly kdesi uvnitř a čekají na vyřízení.

Přitom je pro naše tělesné a duševní zdraví velmi důležité, abychom svůj vnitřní život zviditelnili. Vše, co prožíváme, a co bychom také rádi sdělili nebo vyjádřili, má vyústit v pohybu, tedy v řeči a jednání. Zvykneme-li si na příliš přísnou cenzuru a neumožníme-li tělu jednat v souladu s realitou našeho vnitřního světa, jdeme spolehlivě vstříc tělesné i duševní strnulosti. Každá emoce, každý silnější prožitek bezprostředně uchopí celé tělo a metabolicky ho přeladí do odpovídajícího režimu. Je to vždy komplexní tělesná reakce, která se silně promítá i do oblasti pohybového
systému. Stačí si vzpomenout na to, jakou škálu tělesných napětí nebo také uvolnění v různých částech těla dokáže vyvolat radost nebo strach, bolest, úlek, smutek nebo starosti. Požitky a emoce jsou pro naše tělo diktátem, a nemohou-li přirozeně doznít a vyústit také v pohybu, musí zůstat uvězněny v místech, kde jim byla postavena naším ovládáním, nebo také přetížením, překážka. Každá "nevyřízená" emoce, či nadměrná psychická zátěž, tak získává svůj zápis v podobě svalového spasmu. Zaťaté zuby, pěsti, napětí šíje, napětí v podstatě kdekoliv.

Již na malých dětech je vidět, jak se jejich vnitřní a zevní život rozchází. Je to vidět na jejich držení těla, způsobu chůze, pohybové koordinaci a také schopnosti reagovat pomocí těla. Dospělí přihlížejí tomuto počínajícímu tělesnému zpustošení víceméně nečinně, protože jim chybí pojem o tom, co se v těle fakticky odehrává, a bude muset odehrávat.

Pohybový systém, který je naší vůlí blokovaný, přestává odebírat nervové impulsy generované naším emocionálním životem. Stává se slepou uličkou, do níž ústí významná část nervového systému. Protože je každý nervový impuls zároveň i metabolickou realitou, které jsou předurčeny další metabolické proměny, způsobuje přerušení této metabolické posloupnosti nesmírnou zátěž. To vede postupem času k oslabení funkčnosti nervového systému.

V medicíně platí zákon: Co nepracuje, atrofuje, tedy ztrácí nárok na existenci. Jestliže znemožníme jakékoli části těla její přirozenou funkci, v níž zároveň obnovuje i svou sílu, odsuzujeme ji k postupnému chátrání, popřípadě zániku. Oslabení činnosti pohybového systému je následováno oslabením činnosti nervového systému se všemi dalšími neblahými důsledky. K nim patří v první řadě ztráta výkonnosti imunitního systému a narušení zpětnovazebné regulace mezi CNS a dalšími tělesnými tkáněmi a orgány. V těle se začíná rozvíjet chaos, a vytváří se podmínky pro nežádoucí autonomní chování buněk. V tomto stavu si člověk může ještě připadat zdráv, ačkoliv se již skutečnému zdraví vzdálil. Neboť zdraví v sobě chová i možnost včasné nápravy poruch, a tomu již tento stav nemusí zdaleka odpovídat.

Z bludných kruhů se nejsnadněji vystupuje tam, kde se do nich vstoupilo. Základním článkem dlouhého řetězu poruch je svalový spasmus, který v podstatě vyřazuje ze správné funkce nejenom postiženou svalovou skupinu, ale i skupinu protilehlou. Tento stav se v menší míře může vyvinout u jakéhokoliv svalu v průběhu jednoho dne v důsledku fyzického nebo psychického zatížení. Jako nejjednodušší příklad  může posloužit horní končetina, kterou na jeden den znehybníme zavěšením na šátek. Na konci pokusu snadno zjistíme, že pohyb v kloubech je omezen vzniklým svalovým napětím. Z praktického hlediska to znamená, že se stovky svalů našeho těla každodenně ocitají ve stavu zvýšeného napětí, aniž by se jim následně, to znamená také každodenně, vytvořila možnost uvolnění. Opakováním těchto "procedur" získáváme relativně rychle stále zatuhlejší a méně funkční pohybový systém. K tomu je třeba ještě dodat, že svalová a vůbec pohybová soustava je prostřednictvím fascií (vazivových blan a pruhů) propojena v jediný funkční systém, v němž se porucha jedné části přenáší okamžitě na části ostatní.

Z těchto důvodů je odstranění svalového spasmu klíčovou otázkou fyzioterapie a řekl bych, že i medicíny, chce-li být úspěšná. Neboť bez uvolněného svalstva neexistuje funkční nervový systém, a tedy ani náležitá výměna informací v těle. Z této skutečnosti nejspíše vyplývá poznatek, že každé léčení by se mělo začít vyšetřením páteře, odkud vystupují nervové kořeny ke všem orgánům a tkáním. Není-li totiž nervový systém plně funkční, nemohou se plně a správně uplatnit ani ty nejlepší léčebné metody. To je také důvod, proč mnohá dobrá léčba zdánlivě selhává.

Pokud si uvědomíme, co se v našem těle odehrává, a současně nám naše zdraví a život nejsou lhostejné, měli bychom si položit otázku, zda existuje nějaké řešení.

Existuje. Je jím Schumann 3D Systém.

Jedná se o oscilační systém, inspirovaný konstantami lidského těla.

Lidské tělo je přísně střežený a chráněný prostor, do něhož se nevyplácí vstupovat s vlastními představami. Chceme-li tělu pomáhat, musíme se ho nejdříve ptát, musíme zjistit, co je jemu vlastní.

Musíme se mu podřídit a povzbuzovat ho jen takovým způsobem, který souzní s jeho "výrobním nastavením".

V případě oscilací si musíme položit 3 základní otázky: Jak má vypadat prostorový průběh oscilace, jaká má být její intenzita a jaká frekvence. Odpovědi, které ve stavbě a funkci lidského těla nacházíme, byly základem pro vytvoření Schumann 3D Systému. Je to první oscilační systém na světě, který přísně zohledňuje požadavky těla a vychází široce vstříc jeho potřebám.

1. Základem třírozměrného prostorového průběhu oscilace je pravotočivý pohyb doplněný jemným vertikálním pohybem. Pravotočivý pohyb je tělu vlastní, a je zakotven v jeho samotné podstatě - v pravotočivé dvoušroubovici molekuly DNA,
nositelky dědičnosti.

2. Intenzita oscilace je vyladěna zřetelně, ale přesto velmi jemně, takže tělo ji nevnímá jako útok, proti němuž se musí bránit svalovými spasmy. Sama o sobě již přispívá ke svalovému uvolnění.

3. Frekvence 7,83 Hz odpovídá tzv. Schumannově rezonanci, což je frekvence elektromagnetického pole v prostoru mezi povrchem Země a ionosférou. V této oblasti se odehrává náš pozemský život, a je proto samozřejmé, že i lidské tělo je s touto frekvencí dokonale sžité. Dokladem o tom je skutečnost, že naprosto stejnou frekvenci mají i alfa vlny lidského mozku. Alfa stav je známý pojem a váže se ke stavu hlubokého uvolnění, v němž se tělo nachází ve chvíli usínání a probouzení. Naše tělo tedy rozeznává zmíněnou frekvenci jako svou vlastní, což vytváří základ k výjimečnému uvolňujícímu působení. Účinek se prvotně vztahuje na pohybový systém, ale prakticky souběžně dochází i k ovlivnění funkce nervového systému. V těle se obnovuje komunikace mezi jeho jednotlivými částmi, a to vytváří možnost k nástupu regenerace.

Zde je třeba uvést jednu naprosto zásadní skutečnost: Tělo se vždy léčí samo. Cílem léčení by proto mělo být vytvoření podmínek, v nichž tělo může obnovit svoji zákonitou činnost - a uzdravit se. 
V této souvislosti se vynořuje známé rčení:

"Lékař léčí, příroda uzdravuje."

Schumann 3D Systém funguje v naprostém souladu s tímto základním poznatkem. Neléčí, ale vytváří tělu podmínky pro obnovení jeho funkcí. Zůstává proto svým působením na půdě celostní medicíny, jejímž cílem je obnovení harmonie v lidském těle. Vlastní léčení pak přenechává tělu samotnému.

Přestože by se mohlo zdát, že Schumann 3D Systém je určen k pasivnímu využití, opak je pravdou. Schumann 3D Systém přináší tělu i mysli velikou vzpruhu, která si žádá být využita. Jestliže dříve chyběla člověku síla a chuť k naplnění jeho dobrých zdravotních předsevzetí, s používáním Schumann 3D Systému pocítí návrat chybějících tělesných a duševních sil. Pravidelné používání, které lze snadno začlenit i do náročného denního programu, přináší pocit nové vzestupné životní fáze, v níž mnohý člověk již ani nedoufal.

Je jisté, že vše, co jsem zde uvedl, je pro nového zájemce o tento způsob regenerace jen teorie. Z toho důvodu jste zváni, abyste Schumann 3D Systém osobně vyzkoušeli a sami posoudili, nakolik se tato teorie shoduje s Vaším osobním zážitkem. Věřím, že nebudete zklamáni.

S pozdravem

                                                                                                                               MUDr. Jan Palouček


V případě zájmu o katalog či odkazy na průvodní videa ke cvičení na podložce Schumann 3D Systém mne kontaktujte na e-mail: jarosova.eva.69@seznam.cz

          Schumann 3D Systém a Schumannovy rezonance

V poslední době se šíří zprávy o nebývalém narůstání Schumannovy rezonance. Z různých stran se můžeme dočíst o tom, co vše je tomuto dění přičítáno. To v uživatelích Schumann 3D Systému vyvolává řadu otázek.

Těžko si asi můžeme představit ono nesmírné dění, které se na Zemi, kolem ní a dále ve vesmíru odehrává. Pokud si je jen nesnadno a mlhavě představujeme, jak je to asi s pochopením významu tohoto dění? To vše se stává živným polem pro fantazii, domněnky, hypotézy, spekulace i záměrně šířené lži.

V této souvislosti se píše o Schumannově rezonanci a přitom se většinou zcela opomíjí skutečnost, že se jedná o spektrum rezonancí, kde ta základní se pohybuje v konstantní frekvenci kolem 7,83 Hz, s mírnými odchylkami závislými na rozdílech sezónních teplot. Tato frekvence je dána obvodem Země a rychlostí světla. Vypovídá tedy o tom, kolikrát oběhne elektromagnetická vlna kolem obvodu Země za sekundu. Další rezonance spektra se označují jako harmonické. Slovo harmonické zde představuje běžně užívaný odborný termín jehož smysl lze charakterizovat jako částkové, dílčí nebo jednoduše jako doprovodné. Tyto doprovodné rezonance mají následující hodnoty: 14,3 Hz, 20,8 Hz, 27,3 Hz a 33,8 Hz. Čísla uvádím jen pro doplnění, neboť podstatnější je skutečnost upozorňující znovu a o to naléhavěji na existenci základní rezonance a dalších doprovodných. To je zde nejdůležitější a je tuto skutečnost potřeba brát na zřetel.

Podle některých informací se totiž jedná o narůstání Schumannovy rezonance z 7,83 Hz až na 14 a více Hz, což je údajně v poslední době pozorovatelné vědci, avšak tato tvrzení jsou jaksi v rozporu s faktem, že tato frekvence vyplývá z výše uvedených fyzikálních zákonitosti a je v rozmezí mírných výchylek stálá. Co by mohlo změnit rychlost světla a obvod Země, anebo vstoupit do tohoto dění jako další veličina, která vše tak výrazným způsobem promění? To není dosud důvěryhodně prokázáno, avšak někteří lidé se zachytávají kolujících domněnek a šíří je bez rozpaků dále.

Z jiného pohledu na věc vyplývá, že frekvence Schumannových rezonancí se nemění, ale mění se jejich síla a tím tedy i složení spektra těchto rezonancí. Je prý pozorovatelné, že síla základní rezonance je slabší než bývala a naopak neobvykle silnější jsou doprovodné a téměř převládající je právě ta harmonická v hodnotě kolem 14 Hz. Tento výklad nepopírá fyzikální zákonitosti šíření Schumannových rezonancí, ale spíše vypovídá o určitém a v současnosti převládajícím dění.

Zkusme se podívat na jednotlivé frekvence Schumannových rezonancí jinak než jako na nic neříkající čísla. Základní frekvence spektra, tedy 7,83 Hz je přirovnávána k tepu Země, je jí vlastní. Přibližně tato frekvence tvoří přechod mozkových vln (možno též říci rezonancí) Theta a Alfa. Doprovodné frekvence Schumannových rezonancí se pak pohybují v hodnotách odpovídajících mozkovým vlnám Beta. Jejich projevem je běžné denní vědomí, založené na tělesné a rozumové činnosti. Narůstání těchto frekvencí má za následek zvyšující se napětí, neklid, podrážděnost, nervozitu, úzkostnost, starosti, strach i agresivitu. Projevem mozkových vln Alfa a Theta je naopak uvolněnost, klid, mírnost, spontánnost, inspirace. Podporují též kvalitní spánek, regeneraci organismu a imunitu. Poskytují tedy tělu to, co potřebuje ke svému zotavení, podporují jeho samoléčebné schopnosti, ladí je na "tep Země".

Zkusme se na chvíli přenést na dvě rozličná místa a vnímejme jejich charakter - nejprve do velkoměsta a pak do přírody. Jak se na obou místech cítíme? Co vidíme kolem sebe? Jaké zvuky nás obklopují? Jaká atmosféra a každodenní přítomnost nás zde provází? Čemu musíme čelit, co řešit, jak a na co myslet, co v nás probouzí, k rozvíjení jakých hodnot podporuje? Co nás posiluje a co naopak oslabuje? Naskýtá se tedy řada možností, jak si utřídit přicházející dojmy.

Není tedy jev slábnoucí základní frekvence Schumannových rezonancí na úkor těch doprovodných spíše odrazem a důsledkem neblahého působení nás lidí? Jakou protihodnotu dáváme za dar života, za možnost zde být i čerpat z darů Země? Co vracíme matce Zemi, jak o ní pečujeme, čím ji obohacujeme? Na každém kroku je vidět, jak žalostná je skutečnost. Někteří lidé si přitom myslí, že zvyšující se frekvence Schumannových rezonancí jsou průvodním znakem probíhajícího světového dění, že jsou součástí transformace a souvisí s přechodem lidstva do vyšších, duchovnějších úrovní vědomí.

Může však lidstvo, ve stavu v němž se nachází, přejít výše, když svým působením klesá naopak stále hlouběji a nic je dosud nepřimělo ke změně směřování? Může přijímat a dále předávat zvýšené frekvence, když dosud nedokázalo správně přijímat a předávat dále ani ty stávající? Každý čin a dílo směřující k sebezničení svědčí o opaku. Nic, co nevzniklo v souladu s tepem matky Země, s jejím podporujícím zachvíváním nemůže být zdravé. A co není zdravé, není uzpůsobeno k přijímání žádných, nebo téměř žádných frekvencí, neboť jsou poškozeny cesty, jimiž mohou proudit podporující síly, spojující člověka s jeho podstatou. Nejprve je tedy nutno tyto cesty obnovit. Pečovat o tep matky Země je tedy nezbytnou nutností souznačnou s péčí o vlastní zdraví. To jediné může lidstvu pomoci.

Obnoví-li se cesty pro proudění podporujících sil, může nastat pozvolné uzdravovaní. Je to čas pro přijímání oněch zmiňovaných zvýšených frekvencí, pro transformaci a přechod do vyšších, duchovnějších úrovní vědomí? Duchovnějšími se můžeme stát především trvalým rozvíjením ušlechtilosti v každodenním působení. Smysly pro spravedlnost, laskavost, štědrost, čestnost, spolehlivost, věrnost, odvahu a další přednosti a ctnosti mají své zhmotnění a zakončení i v orgánech lidského těla. Jsou-li tyto smysly zakrnělé nebo nesprávně vyvinuté, nemohou přijímat a ani správně zužitkovat, natož dále předávat podporující síly. Ty se zcela zákonitě obrátí proti nim a projeví se tělesným nebo duševním onemocněním.

"Lidské tělo je přísně střežený a chráněný prostor, do něhož se nevyplácí vstupovat s vlastními představami. Chceme-li tělu pomáhat, musíme se ho nejdříve ptát, musíme zjistit, co je jemu vlastní", napsal MUDr. Jan Palouček.

Snahy a vlastní představy o "přetaktování" se na vyšší frekvence nemusí tedy vyjít. Onemocnět může ten, kdo se úzkostlivě snaží stát se novým v době velkých proměn, stejně jako ten, kdo se nehýbe a strnule lpí na starém. Zde platí zákon střední cesty, zákon souměrnosti a harmonické vyváženosti všech sil. Již staří Řekové vnímali harmonii jako soulad mezi jednotlivými částmi a celkem. Do tohoto systému včlenili i tak životně důležitou záležitost jakou je soulad mezi tělem a duchem, založenou na rozličných činnostech, podporujících rozvoj a zušlechťování jednoho i druhého. Jakákoliv jiná cesta není možná. Tep matky Země, znějící jako posvátný rytmus věčných zákonů stvoření, nám v bezprostředním a činorodém působení přírody napovídá co je správné a co nikoliv. Naslouchejme ji a s láskou o ní pečujme, ona nás v pravý čas povznese vzhůru.


                                                                                                                                          Srdečně  René Král